Očkování psů: jaká jsou základní a rozšířená očkování?
Očkování neboli vakcinace je preventivní úkon, který zabraňuje možné infekci zvířete a působí jako aktivní ochrana proti infekčním chorobám.
Povinné očkování
Z veterinárního zákona musí být každý pes očkován proti vzteklině. Nejčastěji se používají rekombinantní vakcíny s infekčními chorobami a leptospirózou. Vzteklinu lze očkovat i samostatně a podle zvolené vakcíny je platnost tohoto očkování od 1 roku do 3 let.
Primovakcinace = očkování štěněte
Probíha v době tzv. imunitního okna (kdy štěně postupně ztrácí protilátky přijaté v mateřském mléce a současně se jeho imunitní systém učí vytvářet protilátky vlastní). Toto období trvá asi od šestého týdne do třetího měsíce věku. Očkování se opakuje po třech až čtyřech týdnech a dostatečnou hladinu protilátek zajišťuje po třetím měsíci věku. Po 1. roce věku štěněte je doporučen dle zásad vakcinace dospělého psa.
Základní vakcinace
Základní vakcinace psů zahrnuje pět onemocnění, proti kterým se nejčastěji očkuje v kombinaci s vakcínou proti vzteklině. Platnost tohoto očkování je jeden rok. Při překročení intervalu delšího než 13 měsíců od posledního očkování je dobré znovu přeočkovat po 3-4 týdnech celou kombinaci, zejména kvůli leptospiróze (toto onemocnění je přenosné i na člověka a je život ohrožující).
Proti čemu doporučujeme očkovat
Rozšířená vakcinace
Rozšířená vakcinace je doporučována dle individuálního zdravotního stavu, kondici a věku psa a je de facto na uvážení majitele.
Psincový kašel
Proti psincovému kašli existuje dvousložková vakcína (Bordetella bronchiseptica a Parainfluenza). Psincový kašel je respirační onemocnění s mírným až velmi těžkým průběhem. Komplikace způsobuje u štěňat, zvláště malých plemen.
Doporučuje se zejména u štěňat a dospělých psů trpících často na respirační infekce nebo dospělých psů s chronickými onemocněními srdce a dýchacího aparátu. Pravděpodobnost nákazy je vyšší na místech s větší koncentrací psů, např. závody, kynologické kluby, cvičiště.
Tetanus (T)
Tetanus nepatří mezi nejčastější nákazy, ale většinou končí smrtelně. K nákaze dochází nejčastěji u štěňat při výměně zubů (okusováním různých předmětů a infikováním rány po vypadlém dočasném zubu), při pobytu v prostředí, kde dochází k hnilobným procesům (např. v okolí vodních toků, bažin apod.) a pozřením koňského trusu, který běžně obsahuje bakterie Clostridium tetani. Vakcína na rozdíl od ostatních vakcín se aplikuje do svalu. První dávka se revakcinuje po měsíci, dále se očkuje každé dva roky.
Lymská borelióza (B)
Onemocnění přenáší klíšťata a krev sající hmyz. Onemocnění je zrádné v dlouhé inkubační době a projeví se často až s velmi dlouhým odstupem po infekci. Napadá hlavně klouby, přitom postižení může být doživotní. Vzácněji napadá nervovou soustavu a může končit smrtí. Očkování se doporučuje nejlépe koncem zimy nebo na počátku jara.
- Více o borelióze u psů se dozvíte v článku o Lymské borelióze.
Herpesvirus (vakcinace březích fen)
Herpesvirus představuje vážné problémy v reprodukci psů. Virus napadá sliznice dýchacího a reprodukčního aparátu. Příznaky jsou u samců většinou skryté, u samic se vyskytují problémy se zabřeznutím, potraty nebo porody málo životaschopných štěňat.